2. část online výstavy
Vzácné tisky a zajímavosti z fondu
Šteyerův kancionál český
Šteyerův kancionál český, označovaný také jako Svatováclavský, byl sestaven pražským jezuitským knězem Matějem Václavem Šteyerem (1630–1692). Nejrozšířenější český barokní katolický zpěvník obsahuje více než 850 písňových textů na společné nápěvy. Vystavený exemplář, který uchovává Městská knihovna v Praze, je třetí posmrtné vydání z roku 1697. Knihovna získala defektní exemplář zpěvníku v roce 1944. Na konci 90. let byly započaty restaurátorské práce, bohužel v roce 2002 byl společně s ostatními vzácnými tisky holešovického depozitáře MKP zaplaven povodňovou vlnou. Po letech vysoušení prošel precizním restaurátorským zásahem a nyní může být opět vystavován jako krásný doklad české hudební minulosti.
PROLISTUJTE SI
V Manuscriptoriu je možné si prohlédnout první vydání kancionálu z roku 1683 uložené v Národní knihovně ČR.
POSLECHNĚTE SI
Poslechněte si krásné písně Zdrávas hvězdo mořská a Boží rodičko v podání komorního chrámového sboru Arcikůrovci Liberec.
Králowská koruna zlatá
Mezi nejvzácnější památky našeho fondu patří i český kancionál Králowská koruna zlatá, vytištěný v roce 1721 v pražské Labounově tiskárně. Obsahuje pozdní přetisk zhudebnění Pašijí p. Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše a Pašijí podle sepsání sv. Jana z let 1690–1692. Chorálními nápěvy je opatřil varhaník a skladatel Václav Karel Holan Rovenský (1644–1718) a přizpůsobil je pašijovým textům ke Květné neděli a k Velkému pátku ze Svatováclavské bible z roku 1677. Tyto pašijové zpěvy byly vlastně prvním Holanovým hymnografickým tiskem.
POSLECHNĚTE SI
První vydání opery Armide
První vydání partitury mistrovské opery Armide Jeana-Baptiste Lullyho (1632-1687) bylo vydáno v Paříži v roce premiéry díla a právě rok před skladatelovou smrtí. Blízký Lullyho spolupracovník, francouzský dramatik a libretista Philippe Quinalult, vypracoval libreto na motivy epické barokní básně Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém. Děj, založený na událostech křížových výprav, pojednává o tragickém milostném vztahu kouzelnice Armidy a rytíře Rinalda. Navzdory tomu, že král Ludvík XIV. kvůli skladatelovým homosexuálním aférám nenavštívil ani jedno představení, má Armide nebývale bohatou inscenační historii. Poprvé byla uvedena 15. února 1686 v pařížském Divadle Palais-Royal a až na období, kdy její slávu zastínila neméně zdařilá Gluckova Armida na stejné libreto, je dodnes s oblibou uváděna. Není zjevně náhoda, že toto libreto je považováno za nejlepší Quinaultův operní text.
POSLECHNĚTE SI
Poslechněte si oblíbenou část pátého dějství z nahrávky v podání francouzského souboru Les Talens Lyriques.
Armida konečně dlí s Rinaldem ve svém paláci, ale zlá předtucha ji nutí vyhledat radu pekla, co má dále činit, aby její štěstí neskončilo. Rinaldo ji prosí, aby ho nepouštěla, a tak Armida alespoň přivolá skupinu šťastných milenců a milenek, aby svým tancem a zpěvem Rinalda na chvíli zabavili. Avšak Rinaldo je posílá pryč, protože bez Armidy jej nic netěší...
POSLECHNĚTE SI
Poslechová databáze Naxos nabízí tuto operu v kompletním provedení historického souboru Opera Lafayette pod vedením Ryana Browna.
Klavírní výtahy dvou děl Jiřího Antonína Bendy
Další vzácná bohemikální vydání, která neušla povodni, jsou klavírní výtahy dvou děl českého skladatele Jiřího Antonína Bendy (1722–1785). Singspiel Romeo und Julie a melodram Pygmalion Benda zkomponoval v druhé půlce 70. let 18. století. Tyto tisky byly vydány bezprostředně poté ještě za jeho života - obojí pravděpodobně v autorské úpravě. Skladatelův hlavní význam spočívá v uplatnění koncepce J. J. Rousseaua při tvorbě hudebně dramatického útvaru, kde se mluvené slovo vyváženě střídá s hudbou. Bendův Pygmalion je jednoaktový melodram s libretem F. W. Gottera založeným právě na stejnojmenné divadelní hře z pera J. J. Rousseaua.
POSLECHNĚTE SI: Pygmalion
Poslechněte si historicky poučenou nahrávku v podání souboru Apotheosis. Jednoaktový melodram zpracovává známý příběh antické mytologie o kyperském králi Pygmalionovi. Ve starší verzi příběhu se zamiloval do sochy bohyně Afrodíty, známější je verze o oživlé soše Galatey, kterou Pygmalion pojal za manželku.
POSLECHNĚTE SI: Pygmalion
Poslechová databáze Naxos nabízí pozoruhodnou nahrávku Bendových melodramů Ariadna na Naxu a Pygmalion v podání Pražského komorního orchestru pod vedením potomka hudebního rodu Bendů, Christiana Bendy.
POSLECHNĚTE SI: Romeo und Julie
Singspiel Romeo und Julie o třech aktech byl zkomponován na německé libreto F. W. Gottera podle dobového německého překladu slavné Shakespearovy tragédie. Premiéra se odehrála 25. září 1776 v divadle zámku Friedenstein v Gotě. V odkazu si můžete poslechnout kompletní nahrávku singspielu v podání souborů La Stagione Frankfurt a Vokalenensemble des Forum Alte Musik Bremen.
Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien
Trojdílný biografický slovník
Trojdílný biografický slovník Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien je zásadním evropským lexikografickým dílem starší doby a základním pramenem kulturního života před rokem 1800.
Bohumír Jan Dlabač (1758–1820), český dějepisec, básník, hudebník a obrozenecký vzdělanec začal na slovníku pracovat v roce 1787, kdy již působil jako skriptor a později jako knihovník, archivář a ředitel ve strahovské klášterní knihovně, kde je dnes uložen rukopis tohoto monumentálního díla. Shromažďoval zde písemné památky, grafické listy, kresby a hudební díla ze sbírek českých, moravských a slezských klášterů zrušených Josefem II.
Výsledkem obsáhlého autorova archivního studia i sběru aktuálních informací z korespondence s J. L. Dusíkem, J. J. Rybou, J. Vaňhalem a dalšími je obsáhlé dílo o 4500 heslech o hudebnících, výtvarnících, uměleckých řemeslnících i umělcích působících v českých zemích od 16. století. Slovník vyšel v roce 1815 nákladem českých stavů v Praze u G. Haase.
Do fondu městské knihovny se exemplář dostal v zachovalém stavu ve 40. letech. Jak bylo obvyklé, první díl má frontispic vyzdoben portrétem. Zde se jedná se o mědirytinu hraběte Františka Antonína Libštejnského z Kolowrat, který v době vydání díla působil jako nejvyšší purkrabí Českého království a předseda zemského sněmu.
PROLISTUJTE SI
Dokument si můžete prolistovat v digitální podobě, kterou vyhotovila Robarts Library, knihovna Torontské univerzity.
Dictionnaire de musique a Traités sur musique
Pozoruhodným dílem, které se objevilo v našem hudebním katalogu již v roce 1895, jsou dva vybrané svazky posmrtného souborného vydání díla francouzského filozofa, spisovatele a hudebního skladatele Jeana-Jacquese Rousseaua (1712–1778), Dictionnaire de musique a Traités sur musique z konce 18. století.
Význam má zejména hudební slovník (Dictionnaire de musique) původně z roku 1768 o 900 heslech, který dodnes slouží jako referenční pramen. Tématicky pokrývá problematiku hudební akustiky, hudební teorie, kompozice, interpretace, hudební poetiky, opery a choreografie, obecné hudební estetiky, hudebních institucí a dějin hudby včetně hudby mimoevropské.
Svazek se souhrnným názvem Traités sur musique obsahuje několik hudebních spisů, které dokládají Rousseaův mimořádný myšlenkový záběr. První hudební pojednání Projet concernant de nouveaux signes pour la musique a Dissertation sur la musique moderne pochází ze 40. let 18. století a Rousseau v něm navrhuje vlastní notační systém. V Eseji o původu jazyků (Essai sur l'origine des langues) Rousseau hovoří o vztahu jazyka k hudbě. Svazek doplňují drobnější Examen De Deux Principes Avancés par M. Rameau, Lettre à M. Burney a Lettre à M. l´Abbé Raynal.
Ilustrace z titulní strany slovníku Dictionnaire de musique. Stejný obrázek je použit v úvodu kapitoly. Zdroj: Bibliothèque nationale de France
Děkujeme za zhlédnutí!
Nezapomeňte si prohlédnout také první blok výstavy:
Na shledanou při dalším jubileu, tentokrát snad na protějším vltavském břehu!